Jan Hrušínský

Nedivil bych se, kdyby lidé na divadla zanevřeli

30. 05. 2008 10:10:31
Asi před měsícem jsem prošel vrátnicí Divadla ABC, která byla polepena nejrůznějšími výzvami, protesty a peticemi za Prahu kulturní. Mezi tím, zcela vytrženy z kontextu, visely příjmy našeho a několika dalších soukromých divadel. Náklady tam uvedeny nebyly. Co to asi mezi zaměstnanci MDP mělo vyvolat? To považuji na celé akci „Za Prahu kulturní" za nejsmutnější. Nekulturnost.

***

Dvanáct let dohrávám v jednom neziskovém, příspěvkovém divadle bulvární, komerčně úspěšnou neboli ziskovou veselohru Charleyova teta. 360 vyprodaných repríz. Asi před měsícem jsem jako obvykle vešel do vrátnice, která byla polepena nejrůznějšími výzvami, protesty a peticemi za Prahu kulturní a mezi tím, zcela vytrženy z kontextu, visely příjmy mého Divadla Na Jezerce a několika dalších soukromých divadel. Divadla pana Heřmánka, pana Töpfera a dalších. Náklady těchto divadel tam uvedeny nebyly. Nechci vůbec domýšlet, jaké vášně měla tahle informace mezi zaměstnanci MDP vyvolat. To považuji na celé akci „Za Prahu kulturní" za nejsmutnější. Nekulturnost.

Když se na náměstí za pana Suchého a za Jakuba Špalka schovávají představitelé několika nejbohatších činoherních divadel v ČR a říkají veřejnosti, že jsou chudí. Je absurdním paradoxem, že soukromí podnikatelé Jiří Suchý a Jakub Špalek se chovají regulérně podle pravidel tzv. neziskových organizací, zatímco někteří představitelé neziskových organizací jednají jako podnikatelé. Zatímco soukromník Jiří Suchý v Semaforu nebo Špalek v Celetné pracují s dlouhodobě budovanými malými soubory a mají neuvěřitelně nízké vstupné, neziskové divadlo Archa s patnácti milionovou dotací říká, že je ohroženo, ale denně čteme v novinách, že má vyprodáno, přičemž vstupenky prodává až za 690 korun! 220 korun k stání! To je o čtyři sta korun dražší vstupné, než je běžné v tzv. ziskových, soukromých činoherních divadlech.


Namítnete asi, že v Arše pracují drazí umělci, třeba Jan Tříska, nebo někteří další. Bez komentáře. Prosím, abych byl ušetřen frází o tom, že já nevracím příjmy zpět do divadla, zatímco pan XY ano. Je to zábavné, ale ne tak docela. Za největší klad příspěvkových divadel bývá označován nekomerční repertoár, nízké ceny vstupného a cílevědomá práce se souborem složeným ze stálých zaměstnanců. V MDP v současné době leží tíha celého repertoáru na 88 hostech! 88 hostujících herců, najatých za zcela tržních podmínek. K tomu všemu je plně placen sedmadvacetičlenný stálý soubor, který ve většině případů hraje jen nevýznamné úlohy a v tomto pojetí je pouze drahý a nesmyslný. Kdybych se takto choval v DNJ, nestačila by mi ani padesáti milionová dotace. Ptám se také, jak je možné, že v neziskových organizacích jako je např. Rokoko nebo Švandovo divadlo hrají představení soukromých producentů? Oni z těch produkcí nemají žádný zisk? Podnikatelé vložili své peníze a svoji práci a nic z toho nemají? To jsou nějací jiní soukromníci, než za jakého bývám, když se to někomu hodí, označován já?

Také by mně zajímalo, proč je např. Woody Allen v Činoherním klubu nebo v Divadle pod Palmovkou nekomerční a hodnotný, zatímco v soukromém divadle je Allen komerční brak? Vysvětlete mi prosím rozdíl mezi dotovanou Mandragorou ve Švandově divadle, a nedotovanou Mandragorou v Divadle Na Jezerce, kde se mimochodem hraje o rok déle. Na tu dotovanou Mandragoru lidé moc nechodí, ale prý jde o službu veřejnosti. Na Jezerce je na Mandragoru téměř neustále plno, ale prý to služba veřejnosti není. Opravdu nevím, co si o tom mám myslet... Havlíčkovy Petrolejové lampy v režii Juraje Herze nejsou pro Prahu kulturní? Nejsou službou veřejnosti, přestože veřejnost o ně projevuje velký zájem? Zletilý občan Petrmichl a další autoři petice Za Prahu kulturní se zřejmě domnívají, že veřejnost neumí rozlišit, co kulturní je a co kulturní není. Jestliže autoři petici definují jako věc veřejného zájmu, jestliže příspěvkové organizace jsou definovány jako služba veřejnosti, proč tolik vadí podpora prodané vstupenky, která je jediným objektivním kriteriem hodnocení výsledků divadelní tvorby - totiž zájmu veřejnosti?

Kdyby pan radní Richter nepřišel s tolik kritizovanou dotací na prodanou vstupenku, Divadlo Na Jezerce by od grantové komise letos nedostalo ani 10 haléřů. Tuším, že představitelům tzv. Iniciativy pro kulturu je to lhostejné, ale když dovolíte, těm 120 lidem, kteří v Divadle Na Jezerce pracují, to lhostejné není. A snad to není lhostejné ani té veřejnosti, které se autoři petice tolik dovolávají. Stejné veřejnosti, která chodí do Divadla Na Jezerce a pro kterou jsou především naše inscenace tvořeny. Totiž pro Prahu kulturní.

Článek jsem již publikoval na serveru Neviditelný pes.

Autor: Jan Hrušínský | karma: 47.48 | přečteno: 17322 ×
Poslední články autora